16.5.18

O idolu



Můj vzor... téma častých slohových práci. Utrpení, neuměla jsem najít člověka, podle kterého bych chtěla prožít svůj život. Hodně lidi udělalo velké věci, prakticky v jakékoli oblasti lidské činnosti. Ráda jsem přečetla i nějaký ten životopis, autobiografii, ale nikdy ne se záměrem, být jako ten člověk. 

Myslím, že udělat něco výjimečného, byť jenom pro jednoho člověka, nastane, když si děláme to, co nás baví. Protože jen v tom můžeme být dobří. Nikdy jsem neporozuměla tomu, proč lidé volí svojí práci podle různých faktorů, jen ne podle toho, co je baví. Nejde o to, kde jsme, jsou různé příležitostí, ale jak děláme to své. Když něco baví, může to být kdekoli, a obtížných podmínek
a člověk se dostane do stavu, kdy překoná vše a postupně v tom, v čem je dobrý, daří se mu i excelovat (alespoň někdy). 


 Nemá cenu snažit se být originál za každou cenu, nýbrž žít tak, aby se
v každém okamžiku něco prožívalo. Musí to být utrpením trávit čas tím, co nebaví, co nelze, co nedá se. Jistě, také jsem prožila čas i tímto nehodným způsobem. V podstatě z hlouposti, protože vždy se dá udělat něco, nakonec kreativita mezí nezná.

9.5.18

Podobenství modřín...

Fotka, modřínu jemného, něžného svým svěžím dechem... 

Pohlížím na něj i teď v podvečer připomínaje si, čas umí i konzistentní být.



























Věci, které opadnou časem jako jehličí z modřínu a okamžik, co být mohl...

Sopka vychrlila vše a uvnitř zůstaly pouze doutnající zbytky uhašeného dne.

Jakoby něco uvnitř vyprchalo, ono nezvratné a deroucí se ven prodralo se 
příliš rychle...
nervy neudržely a posvátno spálila  hustá nekonečně rudá láva.

Sopečný prach usadil se, nitro vyhaslo, a nastal čas pro nové...


Po dlouhé zimě, mrazy již polevily... oběh stromu obživl a vyrašilo jehličí, jehož heboučká krása vysílá signál ke hvězdám, až v okamžiku, zastaví se čas a...

A zde je jen na nás, jak dopadne náš příběh. 
V životě jsme postaveni do situace, kterou neustojíme. Jedno proč, každý míváme důvody rozdílné, jen uvědomit si je. Možná jen příliš tlačíme na pilu...

Ovšem jisté je, že život není o jehličí, co nikdy neopadá, ale o listech modřínu a vracení situací. Znovu vyraší před nás jako nové listí, dokud neprožijeme si je správně. Ne-li teď, tak potom někdy za déle, v další reinkarnaci. Realita, která dostává nás jinam, pokud chceme. Můžeme to pořád dokola podělávat anebo naopak posouvat se dál...

Jsme bytosti, které lávu hromadí si díky svým touhám a očekáváním. Někdy neumíme prožít si prchavé okamžiky teď v honbě za těmi, co přijít teprve mají. Takto něco jemného neprožijeme si nikdy. Když máme, nevnímáme, chceme již dál být. Chceme za každou cenu vyslovit to, co teprve má nastat... až nenastane. Naučíme-li se prožitku a necháme vše ostatní stranou, věci vyvinou se lépe, než bychom chtěli...           

22.4.18

Eso Disků - KOŘEN SIL ZEMĚ



Kořeny země lze nalézt v pohybu. Nejde o nic mrtvého, ale o živou substanci, v níž vzniká život a tlejí zbytky starého života pro nový.
Živná půda pro všechny, akce, emoce i idey. 

Vřele doporučuji čtenáři přečíst pasáž z Knihy Thothovi týkající se této karty. Zde objasněno je, proč pro Nový Aeon je potřeba nového tarotu, Země již zde není něčím pekelným, nehybným, co zasype člověka. Je něčím, co se neustále hýbe, co dává život, co je základem pro to, aby člověk vůbec mohl existovat. Je hybatelem a nositelem myšlenky Kether-Malkuth, Malkuth-Kether. Když uvědomíme si, oč jde, zjistíme, že o ono spojení těla a ducha. Uvědomění si a umění z tohoto uvědomění přinést něco přímo na hmotný substrát. 

Nový věk změnil pohled na atom, kde také jak kolem Slunce obíhají planety jsou malé částice v podobném rozložení. Je to doba, kdy disky nejsou mince, pentakly, ale měna je dnes vnímaná trochu jinak.

Karta je úžasně vycentrována a najdeme zde spoustu per Maat. Kdo pozorně se dívá, našel by zde i křídla andělské, symbol pro naše éterické tělo, které je naším nejlepším bodygardem a spojencem, jen najít společnou řeč, by člověk porozuměl mu. 

Lze zůstat na povrchu anebo se ponořit do hloubek těchto vrstev. Zrození Osirida skrze Hóra oživuje kdysi zapomenuté vědění.

Pro poznání systému, je potřeba si uvědomit, že duchovní podstata země, neb nejde pouze o hrubou matérii se manifestuje ve znameních: Kozoroha, Býka a Panny.

2 Disků - Jupiter v Kozorohu
3 Disku - Mars v Kozorohu
4 Disků - Slunce v Kozorohu
5 Disků - Merkur v Býku
6 Disků - Luna v Býku
7 Disků - Saturn v Býku
8 Disků - Slunce v Panně
9 Disků - Venuše v Panně
10 Disků - Merkur v Panně.   
   

Eso Mečů - KOŘEN SIL VZDUCHU


Povstal vzduch z konjunkce vody a ohně.Představuje živel, který lidstvo přímo vnímá, ve svých myšlenkách...
Není planetou je nad Merkurem, prostředníkem mezi Bohy a lidmi.

Ráda této kartě říkám génius, neb představuje dobré dispozice po myšlení a pochopení všeho. Pod jejím vlivem snad naprosto vše člověk pochopit je schopen. 

Svoboda absolutní a abstraktno, je s tímto esem spojeno. Však zkuste polapit vítr, proudí si, jak chce, někdy v pomalém až líně ospalém tempu, jindy s neuvěřitelnou rychlostí, neb on sám určuje si, co a jak si projeví.

Kam  zavítá, tam něco nového přinese, struktury staré rozbourává. Však onen meč v poryvu mračna rozfoukal a přinesl jasno. Jeden z výrazných atributů Kether - Koruna. On ne v zemi zapíchnutý je, ale mezi mraky lítá. Srpky měsíce na rukověti symbolizují, že ono nevědomé se dostává na vědomí a v procesu uvědomování si lze velmi jasně kořen vzduchu poznat. Jde o meč mága, který porozuměl, pochopil a ví.... to, co pouze tušil, objevil si pro sebe naprosto jasně.

Cituji z Knihy Thothovi:  Jeho »všeobjímající, všudypřítomné, všepronikající a všepohlcující vlastnosti« popsalo mnoho znamenitých spisovatelů, a jeho analogie jsou z větší části obecně známé každému průměrnému pozorovateli. 

Vše, co zavání pochybnostmi mizí, podvědomé bylo natolik zpracováno, že umí vynořit se na vědomí. Jen rizikem je, že ne každý umí porozumět tomu, kdo Kořen Vzduchu zažil. Proto o Velkém poznání se mlčí. Ne jako fráze, alibi či výmluva, že nelze vyslovit, pojmenovat. To lze, ale pouze tomu, kdo tuto zkušenost má. To důvod, proč okultisté o svých záležitostech mlčí.

Vzduch prezentuje se ve znameních Váh, Vodnáře a v Blížencích:

2 Mečů - Měsíc ve Váhách
3 Mečů - Saturn ve Váhách
4 Mečů - Jupiter ve Váhách
5 Mečů - Venuše ve Vodnáři
6 Mečů - Merkur ve Vodnáři
7 Mečů - Luna ve Vodnáři
8 Mečů - Jupiter v Blížencích
9 Mečů - Mars v Blížencích
10 Mečů - Slunce a Měsíc v Blížencích.   


Eso holí - KOŘEN OHNĚ



A zde zrodil se oheň, element povstal z blesků na zádi. 
Karta nemá ani Planetu ani Znamení... Je nad nimi. 

Je více, než Slunce, je tím, z čeho Slunce se zrodilo... je to něco, co povstalo tehdy dávno na počátku.

Akce, energie, dynamičnost, prakticky síla sama o sobě, již je potřeba využít v nějakém kreativním směru, jinak nevybouřená sama o sobě je destruktivní. Však oheň špatným pánem je, ale dobrým sluhou.

Vidíte ty blesky, oheň a ohnivou plazmu, která připomíná lávu? Z této karty nabijete cokoli. Jakýkoliv talisman, kamen, prostě vše, co najdete po ruce. 
I člověka, který ne a ne se odhodlat k akci. Jen je potřeba míru znát, neb místo toho stát může se, že on raději bouchne. 

Jak Fénix má šanci člověk zrodit se z vlastního popela, karta vzniku a zániku, vtělení do inkarnace i jeho konec. Pohřby žehem souzní s ní.

Vykladači katu buď milují, protože sami umí její potenciál si nastavit a nějak toho využít i pro klienta.  Anebo vidí ten chaos, ryzí, neb nic jiného nezbude po aktivaci destrukce. 

Astrologicky kartu vyjádřit nelze, ne jinak, než cestou do podstaty bytí, mimo vše. Však různá znamení již modifikují a personifikují onu čirou energii, však vycházejí z ní. 

Kartu lze využít k novému počátku, k tomu, aby tvořilo se cos, co je jiné... co má smysl jinak nastaven. Lze přetransformovat to do ohně, který známe jako Berana, Lva, či Střelce. Je podstatné systém si uvědomit:

2 Holí - Mars ve Skopci (domicil)
3 Holí - Slunce ve Skopci

4 Holí - Venuše ve Skopci
5 Holí - Saturn ve Lvu
6 Holí - Jupiter ve Lvu
7 Holí - Mars ve Lvu
8 Holí - Merkur ve Střelci 
9 Holí - Slunce ve Střelci
10 Holí - Saturn ve Střelci.  

19.4.18

A přání žije si dál II...

I. díl o přání obecně


Takže po roce, k tématu pokusím se býti osobnější...
Mám přání.... jednoduché obyčejné přání....

Nu dlouho.... ano dá se říci, že již hodně dlouho....

Ono přání nepopíši konkrétně, neb nechci jeho kouzlo narušiti. Je to něco, co dlouze chci, téměř se několikkrát naplnilo, ale vždy nastal zvrat. Párkrát si za to mohu sama a potom zase ty okolnosti odjinud. Takže mohu věcně konstatovat, že mám nenaplněné přání.

Není to nic abnormálně těžce realizovatelného, jako třeba stát se americkým prezidentem, ale zase nic, co bych měla po ruce.

Vymyslela jsem si jeho realizaci ve velmi luxusním provedení... ne jenom takové obyčejné naplnění ve stylu: na chvilku se podívám, něco zavnímám... ne, takto si to nepředstavuji a zdá se, že jsem o tom přesvědčila Universum i spřátelené entity, jež nabízely mi tu formu obyčejnou. Evidentně jsem se ocitla v archetypu zlaté rybky. 

Po takové době by se dalo nahlas říci, oč tedy šlo, dalo by se také to již brát s humorem, jenomže to by se odkryl závoj a ono přání by bylo zahubeno. Sice ta mrcha ne a ne se realizovat, nicméně je nesmírně užitečná. Kdykoli se ocitnu v situaci, kdy je potřeba pořádný kus magie stejně jako ohromnou dávku štěstí, jen pomyšlení na něj, že i přes hranici času pořád odolává jak naplnění se, tak i vytěsnění z mého života, zaručí dobrý průběh a ony kusy a dávky všeho. 

Je talismanem, ne na papíře či kamínku nebo jiném substrátu, je talismanem v mých myšlenkách, vetkáno ve snech, v paměti entit kolem. Jeho vzpomenutí zaručuje šťastný chod věci kolem. 

Jakoby to vše, ty časy na hraně mezi nadějí a beznadějí, jakoby ony okamžiky radosti a chvíle zklamání vytvořily něco ohromného s pevnou strukturou, co funguje vždy, když potřeba je. Zní to šíleně, ale skýtá oporu i tam, kde žádná není.  

Vyzkoušela jsem vše možné pro to, by naplněno být mohlo, až nemusím již dělat nic. Již není jak co zkoušet. Po několikati létech konstatuji, že přání to nevadí, klidně sílí si dál. Chvilku jsem na něj pozapomenula a po čase některé věci začaly jít ztuha. No, chvilku, mluvím o měsících. Přesto ne u záležitosti, v nichž jsem jeho ochrannou funkci pro zdárný průběh použila. Tak jsem si vybavila, co dělám jinak. Vzala jsem jej a oprášila... ono jako kotě noblesně mně přivítalo, zavrnělo radostí a je naprosto spolehlivé.

Ono přání není entita, ani stroj, ani robot...  Má spíše povahu něčeho, co umí naklánět si síly na svojí stranu, je to most, po němž dá se jít kamkoli a nespadnu. 

Popravdě, nemám tucha, zda toto přání naplní se někdy. Ani co pro to by vůbec bylo možné udělat. Je to na hraně, ani ano, ani ne, ani možná, ani jistě, ani vůbec. Věčný bod Nula jeho domovem se zdá být.


Možná jen prozaicky řečeno jsem si objevila něco, co díky prožitému může být středem mého systému...

Jsem ráda, že přání je, že jsem jej dle rácia nezabila a že "žije" si nějak v rovině povedle a přitom blízko mně... Je jedno, zda v jeho naplnění věřím, nebo beru jej jako stav sui generis, je snad odměnou za loajalitu k myšlence po léta...  




17.4.18

2 Disků ZMĚNA



Jupiter v Kozorohu je Pánem Změny.  Korunovaný had zavinutý v symbol nekonečna, který drží v tlamě svůj vlastní ocas. Jsou to kruhy vrstvící se do prostorových útvarů, jejichž škála není konečná a dosahuje kvality spirály. Nikdy nekončí za strukturou se otevírá další a další a..........další. ... struktura. Pro pochopení je potřeba vnímat kartu velmi plasticky. Znamení Jing a Jang nachází se prakticky v obou částech "osmičky", která ač neleží, rozhodně nepředstavuje číslo.

Nelze ignorovat Knihu Thothovou, podle níž Jupiter je pánem neustálé změny... pohybu, neb jeho atributem je kolo štěstí. Disky zde rozhodně jsou v pohybu.
Jak je mu vlastní, Jupiter zajišťuje hravý přechod z jedné změny do druhé, to ani člověk neví jak, a najednou se ocitá v jiných situacích, než předtím. 

V této rovině je změna potřebná a zpravidla ji nelze zabránit. Bylo by chybou se jí bránit či snad si myslet, že za každou cenu lze udržet dosavadní stav.

Jedná se ovšem o změnu vyváženou zahrnující všechny potřebné aspekty. Tazateli se nemůže stát, že by na změnu nebyly podmínky připraveny.

Změna je součásti naších životů, podléhá jí vše. Jestli je v tomto směru možná destrukce, tak jenom toho, co nemá naději na přetrvání....  








15.4.18

2 holí NADVLÁDA



Mars ve Skopci reprezentuje onu ryzí vůli nezakalenou úmyslem a osvobozenou od chtivosti výsledku. Jde o Pána Nadvlády, jak sám Crowley uvádí. Jedná se o oheň v nejvyšší formě, kdy tvoří se.

Na kartě jsou dvě dorže, tibetské symboly vládce blesku. Za nimi rovnoměrně plápolají plameny. V této pozice je oheň sílou vyrovnanou, nejde o zběsilé bouření se Marta, který zaslepený vrhal by se do podivných dobrodružství. 

Jde o průkopníka, o nové cesty, jak prosadit doopravdy to, co Vůle požaduje, bez ústupků a kompromisů. Jen ten, kdo jde si za svým bez ohledu na cokoli, dosáhne výsledku. Je potřeba si povšimnout, že nežli na dravost, karta klade důraz na vytrvalost. Jestli se něco ničí, tak pouze to, co nefunguje. Člověk ovládá sám sebe, má nad svým jednáním kontrolu a v podstatě se nejedná o vědomou záležitost, resp. tato vědomá kontrola je druhořadá, protože akce probíhá pod kontrolou našeho átmána. 

Koncentrace na to, kam člověk se potřebuje dostat, to jediné má a dává smysl. Nejde o plán, jde o jednání vyvěrající z nitra. Jen tak lze najít cesty nevyšlapané. 

V praktickém smyslu se jedná o to jednat za sebe, nenechat sebou manipulovat a skutečně mít pouze vnitřního rádce. Někdy se člověk pod vlivem karty stáhne do ústraní.  Ovšem nejde o rezignaci, nýbrž pouze koncentraci na to, co je potřeba udělat. Také mnohdy člověk v sobě nachází sílu a potom vystupuje jako autorita.

V klasické sadě postavené na Rider-Waitově systému znamená karta mít pod kontrolou něco na dálku. Mít vztah na dálku, protože ono niterní může zejména napoprvé přijít člověku jako něco vzdáleného. Iniciace přivádí do stavu, kdy jeden nechápe a nerozumí tomu,  proč koná právě takto. Ještě nenaučil se důvěřovat mimo své rácio, ale ona cesta tomuto jej naučí.   

Byť karta zavání moci, jen neznalý by ji zde hledal. Jde právě o proces, ve kterém nastoluje se režim, kdy člověk naučí se splétat vlastní  jednání s osudem, získává vyváženost a cit pro to, co vyplatí se ovlivnit akcí a na co je lepší si počkat.

Mnohdy si kartu představuji jako hole v rukou zkušeného bojovníka. Ten přesně ví, jak je držet, by rovnováha byla nastolena. Jde o pohyb, akci, létají vzduchem (však pozadí karty ukazuje na oheň ve vzduchu), zanechávají akustickou a vizuální stopu. Přesto jsou projevem umění vytrvat ve svém středu.   

Má-li být karta vyložená na vztah, jde o vyváženost, kdy akce obou zapadají jedna ke druhé a vytvářejí unikátní rovnováhu. Není jeden, co dává a druhý co zase jenom bere. Ve všem probíhá sladění.

11.4.18

Ixión


Uvězněn ve svém ohnivém kole za to, že pomyslel si na Héru, král domýšlivý. Nestačilo mu páchat zločiny mezi lidmi, když byl Diem k hodování na Olympu zván, jeho žena zaujala jej. Nechápal, že nesmrtelní čtou v jeho myšlenkách snad lépe, než on sám. Přesto šanci dali mu, nic neudělat.

A tak Zeus vytvořil mrak ve tvaru Héry, na který ten král o sobě si hodně myslící skočil. Sice vzešel i z tohoto spojení potomek, neb Zeus vše oživit umí, ale krále nepoučitelného k věčným mukám odsoudil. A tak točí se v kole ohnivém navěky, jen chvilka, kdy Orfeus  v podsvětí zahrál byla mu odpočinkem. 


Touha převeliká a neschopnost se ovládnout, to je nejvážnější lidská chyba, která stojí každého hodně. Jsme lidé, i ten největší zločinec po něčem touží a paradoxně Ixióna jeho touha zradila a dovedla jej k věčným mukám. Ne smrt, přechod do jinam, ale odsouzen navěky žít ve stavu věčného zatracení. Právě ona neměnnost a uzavřený kruh představuje past, do které nás umí vlastní touha vehnat.

Mistrem je ten, kdo opanuje své touhy, kdo udrží se a nebude za každou cenu, stůj co stůj, bez ohledu na cokoli jen za svým si jít. Neexistují zkratky, které by vedly k naplnění, ale jsou takové, co mnohdy iluzí bývají.  

2.4.18

Esoterik






Esoterik je ten, kdo umí do života vnést umění nadhledu. Rozumí tomu, že ostatní ještě tak dalece nedošli a nechá je, by se potkávali cestou s tím, co potřebují, odbočili, kam je to táhne. Každý z nás potřebuje trochu jinou zkušenost...

29.3.18

O vnímání světa



K napsání úvahy mně inspirovala polemika mezi astrology, z nichž jeden věří v boha a druhý má pohled materialistický. Nu, tak přidám pohled vlastní. 

Od křesťanského monoteismu, který jsem si nevybrala, ale prostě jsem se do něj narodila, jsem přešla k polyteismu. Aby to bylo zajímavější praktikuji se dvěma pantheony, egyptským a severským, ačkoli do typicky věřícího mám hodně daleko. Pantheony, s nimiž nepraktikuji, beru a nemám problém se žádným. Jelikož praktikuji s Maat příliš dlouho na to, abych měla předsudky vůči jiným entitám a tvrdila, že jen to, co dělám, je jediné správné. Nejsem jediná, více lidí praktikuje polyteismus napříč různými pantheony a někteří praktikují s více pantheony, i v kombinaci, jakou mám já.

Stejně tak beru pohled monoteistický, ačkoli mi přijde ochuzený o mnohé. Monoteisté stejně tak jako polyteisté vnímají, že svět není pouze hodně zahuštěná energie (pevná hmota, na kterou jsme běžně zvyklí), ale je zde něco víc. Pouze na to vše mají jednu jedinou entitu, která je všudypřítomná a zároveň nedosažitelná. Převedeno do psychologie, je to Jung contra Hillman. Žel lidé praktikující monoteismus sklouzávají k citacím autorit a příliš sami za sebe jinak, nežli citacemi autorit o věcech nepřemýšlejí (pokud nejsou vyprovokování), protože se s autoritou naprosto ztotožní. V podstatě proto jsou monoteisté, neb zásada, "nebudeš vyznávat jiného boha, kromě mne", je jím vlastní. Proto se u nich setkáme s radikálními tvrzeními typu: toto jediné je správné. Vyjma vzácné výjimky jako např. Jung. Jistě, tímto trpí i adepti polyteismu, ale jakmile se posunou výše, dostanou jaksi spirituální nadhled a spíše si váží každého, kdo se snaží nějak pojmenovat to ono za závojem. Pravda, mnozí zůstávají předlouze ve stádiu adepta, možná i několik životů.


Takto se dostávám k podstatě vlastního přesvědčení. Ta vyplývá z mé vlastní zkušenosti. Mluvím s nimi, pracuji s jejich atributy a energiemi a objevila jsem živé bytosti, jen trochu méně hmotné (tedy mnohdy trochu dost). Jsem si vědomá skutečnosti, že podobná prohlášení vzbuzují nedůvěru, pokud člověk také nemá podobnou vlastní zkušenost. Umí se manifestovat ve věcech kolem, a ty nabývají trochu jiné atributy a jinak se chovají, než se od nich očekává. Podobnou zkušenost bude mít ale i monoteistický mystik. Podobnou zkušenost měl třeba i Edisson, Newton, Einstein...


Popravdě nemám ani problém s lidmi, kteří uznávají pouze hodně zahuštěnou energii, tedy jdou po ryzí hmotě. Zde je typický styl tvrzení podložené důkazem. Je chybou a vede k neudržitelným situacím, pokud tento styl člověk přenáší i na věci jemné hmoty, protože sám sobě brání v dalším postupu při proplétaní si ducha s ostatními složkami duše. Každý člověk má právo se rozhodnout, jak bude žít a i zvolit přístup, filosofii. Jistě, ne každý již umí vidět stejné právo i u jiných. Materialisté mi nevadí. To, že se vzdávají jedné dimenze světa, jím až tolik neubližuje, jak se mnozí duchovně žijící lidé domnívají. Materialista totiž nevěří, že existuje něco, na co si nelze sáhnout, co nelze pojmout všemi 5 smysly. Při absenci vlastní zkušenosti nebude ochoten připustit, že i něco jiného existuje a lidi, kteří tvrdí opak, nebude považovat tak docela za psychicky zdravé, protože otevřeně, je příliš fanatiků, s nimiž naopak má zkušeností bohaté. To ale ještě neznamená, že materialista nemůže být dobrý člověk a při troše dobré vůle je ochoten připustit, že mytologie ohledně stvoření světa popisují fyzikální proces. Jistě, fyzika je jenom další způsob, jak popsat zjevné. Takže se nedá říci, že by se materialismus vyhýbal těžkým tématům. 


S nadhledem se dají lidé dělit na čaroděje a nečary (díky Rowlingové, je toto dělení přípustné). Znám hodně lidí, kteří úspěšně pracují s magií a přitom jsou materialisté. I toto má svá úskalí. Oni zase hledají oporu skrze fyziku a k entitám zvolili ryze psychologický přístup. Věří ve schopnosti člověka, jsou ovlivnění Nietschem. A někteří z nich by se ohradili, kdybych je za materialisty označila, protože "věří" v duši.

15.3.18

3 Disků - DÍLO



Mars v Kozorohu aneb Pán Díla. Působí velmi ambiciózně, neb on koná své a nic na světě jej nemůže zastavit. Je rozhodnutý a kdokoli se mu postaví do cesty, má smůlu. Pomalu a vytrvale si jde za svým, nepotřebuje nikomu nic říkat.  Koná, aniž by musel cokoli zdůvodňovat.


Na kartě jsou 3 kola, dají se interpretovat i jako malá kola osudu s tím, že prezentují Duši-Ducha-Tělo. Člověk tak koná velké díly se zapojením kompletní osobnosti. A tak dílo začíná mít podobu krystalu, který má tři strany. Je potřeba si uvědomit, že Dílo se nějak jeví z perspektivy Duše, jinak z perspektivy Ducha a jinak z pespektivy Těla, hmoty. Přesto všude je to podstata křišťálu, který se průchodem do hmoty nestal pouhým roztaveným sklem. A voda na něm dostala podobu hmotnou, tedy nejde o dílo vytvořené pouze v rovině imaginálna, ale o dílo, co odraz na hmotě velký má.

Poselstvím pro každého zde je postupná a vytrvalá práce, která je propojením nás samotných. Inspirace, kterou člověk stůj co stůj dostal na hmotu, je tam. Lze zachytit ji a její výsledek je smysly vnímatelný.  

   


13.3.18

Nemaje jména...


























Nemluvíme běžnou řečí, pouze doteky slov zkoumáme, zda mimo nich naše citadela stojí...


Někdy čas povede se zastavit do ztracena... unikáme ze závislosti na tom, co budoucnost nepřináší... 

Jsme nastavení na zkoumání pocitů uvízlých v bahně, to raději začínáme znovu... 

3 Mečů - ŽAL



Pán žalu se projevuje skrze Saturna ve Váhách. Jde o problematické vztahy tazatele, neb vůči jiným může být uzavřený či jen je těžko navazuje. O to více se ponoří do smutku a melancholie... zejména kvůli vztahům. Vybírá si nevhodné partnery, kteří mnohdy jsou strašně podobní jemu samotnému. Natolik, až vztah fungovat nebude.
Mnohdy jde i o lidi, kteří mají ze závazků obavy, cítili by se sami omezeně.

Jak říká Crowley, nejde jen o nějaké to skuhrání či nadávání na marnost světa. Zklamání či znepokojení. Tento žal má hlubší kontext, truchlení Isidino. Jakoby to, co se vytvořilo a mělo úžasné vlastnosti při vlivu gravitace dorazilo na hmotu v poněkud zdeformovaném stavu.

Mág svým mečem útočil na růžici uprostřed a ona se zlomila. Ne Pravá Vůle, ale zosobnění vrtochu. Místo toho, co dostat chtěl, jen to zničil. A rozpoutal tím bouři, která je na pozadí karty.    

Esoterický význam karty klade důraz na překonání vlastního strachu a obav. Na rozhodnost, která je v Saturnu ve Váhách vyžadována, jinak se tazatel nepohne dál. Na rozdíl o Crowleyho významu je zde kalen důraz ne neaktivitu. Jistě, to je stav poté, co již je růžice rozseknutá v běžném významu.

Mnohdy se adept magie dostane do spleti vlastní touhy, kdy chce něco, co již nemůže mít, něco, co měl jenom na chvíli. Má na výběr, zda bude trapně žárlit v neustálém kolotoči, anebo se skrze melancholii dostane do Abyssu. Výběr je vždy na nás, zda prožijeme truchlení za tím, co pominulo v důstojnosti anebo se budeme snažit myšlenkou přesvědčit růži odkvetlou, by znovu začala kvést. To nejde, tak i jen torzo vzpomínky na ni zničíme.    

Tato karta představuje zkoušku, kterak je člověk silný v časech, kdy slovo pozitivní je pouhým trapným vtipem, Jak sám sebe ustát umí. K překonání oné mentální bouře je potřeba neskutečné síly. 




9.3.18

3 holí - CNOST


Slunce v Beranu je základem symboliky pro tuto kartu. Jde o realizaci ohně v praxi. Velký podněcovatel k činnosti bez kompromisů, padni komu padni, neb jen bez ohledu na cokoli lze své si vykonat. S touto kartou se lze s důvěrou vrhnout do čehokoli. Crowley této kartě říká Pán působení. 

Ke kartě se váže přirozená autorita a velká sebedůvěra, neb člověk je v životě dobře zakořeněný a má na to, začít realizovat. Karta tazateli naznačuje, že má ve svém životě období, kdy se může pustit do čehokoli, a bude úspěšný prakticky v čemkoli.

Esotericky je v kartě spatřována energie a jasná vitalita. Karty jsou postaveny harmonicky, vše je připraveno k činu. Jediné, co se po člověku požaduje, je zbavení se iluzí, aby potenciál karty mohl být rozvinutý. Jen člověk upřímný sám k sobě. Jen tak se dá dělat to, co člověk skutečně chce.

Trojka evokuje trojici: tělo, duch a duše. Napadne to snad každého. Tělo je  nejenom fyzická stránka, ale i běžný stav vědomí. Není ničím dehonestujícím, ale přirozenou části celku. Duše je naše více éterická část, intuice, dobrý rádce, átman, étericé tělo, s nímž jsme ve spojení. Duch je něco všezahrnujícího a více éterického. Hodně lidí má problém vůbec s duší, natož mít propojení s duchem i vědomé. Ono éterické je více v nevědomí a člověk se to pokouší na vědomí dostat, což mu vylepší jeho život nesmírně. Neb tak se bude konat, ne dělat si jen to, cokoli si jeho touha po prestiži zamane. Potom slova "být věrným sám sobě" nejsou pouhou frázi, ani manifestaci ega. Naopak, člověk dělá to, co dělat vnitřně potřebuje a musí.    

8.3.18

4 disků - Moc



Slunce v Kozorohu. Moc, síla a autorita vede k dosažení svého. Ten, koho se situace dotýká, je někdo. Vidíte tu postavenou pevnost? Podívejme se na obrázek blíže a začněme hezky zdola, protože zde cesta Kozoroha přivedla tazatele před Pevnost. První brána nás pouští do vnějšího okruhu lemovaného vodním příkopem kolem 4 strážných věží. Kdo dělá enochiánu jistě pocítí lehčí mravenčení něčeho známého, ne nejedná se o haluz, však každá z věží je zasvěcena jednomu z elementů. Taktéž doporučuji povídání Reného Alleau o Citadelle. 
Ale pojďme dál. K další bráně, která nás již vpouští do vnitřní pevnosti obehnané hradbami. Kdo do pevnosti vejde, projde ní, vykoná, co má, smí odejít. Ale cestou jinou, tou, která vede ke Slunci. Jenže zde již chybí most. Neb ke Slunci pouze na křídlech Pegasa. 

Pevnost je charakteristická minimalismem, jistě, Kozoroh se řídí zejména hlediskem užitečnosti. Zde vládne řád a právo. Crowley sám v souvislosti s kartou říká, že zde se vyjednává, stabilizuje a buduje mír. Válka zde místa nemá. 

Esoterici se občas u této karty nechají zmýlit chladem a postesknou si na nedostatek vřelosti. Jenomže ta v situaci, kdy podstatná je disciplína, místo mít nemůže. Vážnost situace je na místě. Protože zde se rozhoduje o tom, čeho tazatel dosáhne. Však iniciace je zkouškou, ne procházkou růžovým sadem, zde Chesed manifestuje, jak umíme obstát, zda jsme schopni pokroku na cestě magie.

Pro běžný život lze očekávat zkoušky, zasvěcení, vstup mezi ty, co rozhodují jako kolegy, profesionální postup. A tomu všemu předchází tvrdá práce. Kdo podvádí, neprojde druhou bránou a zahučí s potupou ve vodě. Potom může si vyplavat a odejít některou z bočních brán.

Kdo nevidí kartu plasticky, asi přijde mu jako strohá, možná zavánějící lakomstvím. Ano, neb zde nikdo neporadí, směr neukáže, jen úředně se ptá, by povolil vstup dále. Ve velkých věcech zde není pro lehkovážnost prostoru a zde každý za sebe musí sám.    

4 mečů - PŘÍMĚŘÍ



Jupiter ve Váhách. Čtyři stejně velké a silné celistvé meče se dotýkají špičkami středu ružice. Každý z těch mečů má na konci jiné znaky vyryté. Kdo si umí představit kartu plasticky, může je vidět i jako zvednuté a kolem se točí útvary složené z více trojúhelníků.
Jak říká Crowley, ozbrojený statný muž udržuje příměří pro svůj dům. Pozor, neexpanduje, brání si své právě demonstraci síly v rovnováze. Je připraven na válku, ač neválčí. Intelektuální převaha dokazována tímto postojem.

Jak radí esoterický přístup, příměří není mír, je potřeba ostražitým býti. Přestože si člověk přeje rozšíření přátelství, je to doba, kdy více zve přátelé k sobě, než aby sám jiné navštěvoval. Jedná se o překročení individuálních hranic, byť fyzicky zůstává člověk v klidu.

Archetypálně lze kartu přirovnat k Artušovi vyčkávajícímu na ostrově Avalon, či spícím blanickým rytířům. Jiné sady často ukazují spáče, který se nemá hýbat. Karta často naznačuje, že tazatel by měl zůstat v klidu, měl by nabírat sílu, protože momentálně není čas na to, aby cokoli aktivně řešil. Naopak, měl by upadnout v nečinnost, či se oprostit od všeho, co by jej v danou dobu nevhodně rozptylovalo. Na rozdíl od Viselce, se jedná o překážky hmatatelné. Nejde o to, být ochromen, ale stáhnout se a odpočívat. Jistě, člověk si mnohdy i tento stav musí obránit. Odpočinek je velmi důležitý. Mnohdy je poté, co člověk výzvu karty opomíjí, nucen odpočívat v důsledku nemoci.

Podle Crowleyho, je zde Jupiter autoritou ve světě intelektu, nejde o mentální chaos, systematicky se myšlenky utřiďují.

Z pohledu okultistického jde o kartu trénující sebeovládání. Okultista se musí umět ovládnout, aby později mohl zareagovat autoritativně. Nemůže vzplanout na první nastartování. Doba, kdy vzplanutí je ke škodě.



  



7.3.18

4 holí Uskutečnění



Venuše v Beranu představuje dobře naloženou krásu, která jedná v souladu s mužským principem. Je činorodá, protože ví, že tam za obzorem čeká něco nového. Karta se vyznačuje přitažlivosti, tazatelé obvykle na ni reagují velmi přátelský jakoby zhypnotizovaní zeleným pozadím. 

Centrálním symbolem karty je malé kolo osudu, tvořeno holemi, které jsou zakončeny na jedné straně Holubici - symbol Venuše (tu jest holubici a tu hadem), na straně druhé hlavou Berana. Tady není napětí škodlivé, nýbrž činorodé. Beran bude holubici v jejím letu podporovat a ona poletí s jeho tvrdohlavostí. 

Nejde o konflikt, alespoň ne z pohledu okultistického. Asi každý zná období, kdyby se strašně rád vrhl do něčeho nového, jenomže jako koule na noze jej těží to staré. Nezbývá, nežli dodělat to staré, by mohl se člověk pustit do nových příležitostí. Protože do budoucna karta slibuje nové možnosti. 

Karta představuje šanci, nakonec je na každém, aby svojí vůli v souladu s holí vedl a naopak. Také je potřeba nezapomínat, že toto kolo je živé, hýbe se.

Emancipace a osvobození se od starých závazků představuje příležitost daná touto kartou. Jde o to se nezaleknout, neulpívat ve zbytečnostech, vše vyřešit věcně a s noblesou.      

5.3.18

Vliv nepatrných drobností


























Je to zvláštní, nicméně někdy nepatrné drobnosti, které nepovažujeme za podstatné, mohou narušit strukturu toho, co konáme. Nevěnujeme jím pozornost, a tak tyto mršky mohou zapustit kořeny. Velmi těžce se to objasňuje a stejně lidé tomu nevěří, tak se pokusím na pár modelových případech. 


První případová studie

Povšimla jsem si v pracovním životě, jak je nebezpečné usilovat o to, aby z práce vyletěli konkrétní lidé. Nemluvím o personalistech, ti se podobnými věcmi živí. Ani o šéfech, ti zase potřebují skupinu lidí, kterou mají na starosti udržet v chodu a když se to zadrhává, holt musí sáhnout po obměně. Mluvím o těch, kteří toto v pracovní náplni nemají, přesto se nadmíru snaží, aby někdo jiný o své místo přišel. Důvody bývají různé, prostě jsou o tomto přesvědčeni. Tak přesně tito lidé se po čase stanou terčem, o jejichž odchod zase někdo jiný, ze svého vlastního důvodu usiluje. Souvislost zde vůbec s předchozím jejich jednáním není, dokonce i časový odstup zde je. Někdy se z tohoto stávají neuvěřitelné řetězce. Jak plynou roky, dá se říci, že A vyletěl přitom, jak pokoutně usiloval o odchod B, když zákulisně tahal za nitky, ovšem pozdě povšiml si, že se mu o letenku postaral C. Když již vše přešlo, tak se D postaral o to, aby C již neměl možnost dále pracovat; nu a ještě nevím, kdo může za to, že již nebude mít práci ani D.   
Jde, jak jsem již napsala, o léta. Ani jedna z těchto osob nebyla v pozici profíka, který holt pracovně někdy vyhodit někoho musí. Pochopitelně, tyto drobné vlivy jakoby vyvolaly otisk, energickou stopu. Také neumím říci, zda tito lidé neusilovali i o jiné odchody, jen se to nepovedlo, takže potom se o pokusech neví. Ovšem jsou jisté náznaky, že mají i několik neúspěšných pokusů na triku. 
Také nelze říci, že s tím, jak se situace otočila po nějaké době proti každému z nich, nemá jejich předchozí čin racionální souvislost. Naopak obvykle dosažením odchodu bývalého kolegy, jejich prestige stoupla. 



Druhá případová studie

V mezilidských vztazích nese se energická stopa obzvláště. Někdy vygraduje nechtěným směrem to té míry, že je potřeba si raději dát pauzu a nevidět se. Jenomže někdy se toto stane i s lidmi, které vnímat musíte, nemůžete za nimi jen tak zavřít dveře a nevidět je, aniž by jste se odstěhovali na druhý konec světa, úplně změnili životní styl či přerušili vztahy s vlastní rodinou. 
Ve spleti odžitého nemá cenu zkoumat, kdo začal a proč. Podstatné je vysadit model, tato osoba je můj nepřítel, či tato osoba pořád proti mně jede. Ano, jde to. Ačkoli se to může zdát nemožné. Nebrat si věci tolik osobně odlehčí jakoukoli situaci. Také, když člověk nepotřebuje pro svojí pohodu mít na všechno viníka. 
Jakmile člověk přestane brát toho druhého jako nepřítele, dochází ke změně situace. Toto pravidlo platí vždy. Buď to toho druhého přestane bavit anebo naopak si na své tvrdohlavosti nabije, protože jakmile jeho nepřátelské energie přestanete vstřebávat a opětovat, on se oslabují, ke krmení  jedna strana nestačí. Opadne to. Nu je-li někdo na tom tak, že za každou cenu chce, je docela možné, že místo druhé strany tyto energie bude svými domněnkami živit sám, jenomže tak si vyrábí kvalitní rozbušku sám pro sebe.
Zde jde o to, vyhnout se podstatě a nevyhovující stav podrýt drobnostmi kolem, netečností k tomu, co má rozdmýchávat hněv.   



Třetí případová studie

Snad úplnou ukázkou je situace, kdy člověk jinde podporuje přesně opak toho, co sám by pro sebe chtěl. Řekněme, že A má svůj velký cíl. Je netradiční a nejednoduchý. Může se povést? Je jistý, že ano, neb ZATÍM vše tomu nasvědčuje. Jenomže to by nesměl hrotit energie. A totižto dobře ví, že k něčemu obdobnému, třeba v jiné mutaci, směřuje i jeho přítel Y. Nejedná se o konkurenci, neb každý si svého cíle chce dosáhnout v jiném prostoru a také při něm narážejí na jiné lidi. I kdyby oba svého cíle dosáhli, jejich kruhy se neprotnou ve společném zájmu. Příteli Y v naplnění jeho cíle brání aktivita Z. Jde o aktivitu regulérní, není proti ničemu, jen pokud Z bude vyvíjet aktivitu v tomto směru, těžko může Y docílit svého. Někdy se stane, že lidé se dostanou do pozice konkurence, aniž by se znali nebo by jakkoli něco proti sobě měli. 
A ovšem z nějakého nepochopitelného důvodu se rozhodne, že podpoří Z. Popravdě nemá jak podpořit Y v jeho aktivitě, to musí si vybojovat sám, dobře to ví, protože sám si takto i svojí záležitost vede. Přestože moc dobře ví, že aktivita Z stojí proti Y, neváhá a Z dlouhodobě podporuje. Vytvoří tím energický zmatek. Jistě, Z několik kol projede a jaksi pustí "kořist". Nikdo nevydrží věčně bušit na jedno místo. Je docela možné, že i kdyby jej A nějak podpořil či se držel úplně stranou, dopadlo by to stejně. Objektivně nelze z neúspěchu Y vinit A. Popravdě ani Z nelze vyčítat, že si dělal své. Jenomže, ať se to může zdát jakkoli neuvěřitelné, energická změť udělá své. Jakoby si vesmír řekl, aha, takže on A asi nechce to, po čem jde, chce to jinak. Nu tak se zaktivuje osoba B, kterou vůbec po nějakou ani nenapadlo, že by chtěla to stejné, co A a nakonec to dostane. Jistě, tím pádem A o něco přichází.


Jistě, pár nepodstatných detailů. Lidé je často opomíjejí. Jenomže svým chováním přispívají k tomu, že dochází k jistému zmatku v rovině jemných energií a pokud tento zmatek déle působí, projeví se i na hmotné rovině. První případ je o tom, jak člověk vykopl sám sebe z kola tím, že usiloval o vykopnutí někoho jiného. Dalo by se říci, kdo druhému jámu kope, sám do další spadne. Druhý případ je o tom, že hra na nepřítele potřebuje dvě strany. Těžko lze tvrdit, já nic, já muzikant, když člověk s radostí si užívá příležitost na nepřátelský výpad třeba maskovaný odvetou. Vždy lze začarovaný kruh přetrhnou. A ten poslední je o tom, jak si člověk svým jednáním, které se týká někoho jiného, umí sám u sebe zadělat na neplechu. 
Pokud budeme tvrdit, že osud je nezvratný, takto to vždy mělo být, Ok. Lze i tento postoj zaujmout a rezignovat. Čekat jen, co nám osud naježí či naopak schramstne. 
Jenomže velkou část osudu může člověk převzít do vlastních tlapek. Nejenom svými činy v tom, na čem mu speciálně záleží. Počítá se vše. Takže nemá smysl pro efekt nebo jen, aby vypadal jako ten dobrý v očích jiných, jednaT jinak v tom, co se jej přímo netýká. Jde-li člověk za svým, prolíná se to celým jeho životem, vším, co dělá.                  


27.2.18

5 Disků Soužení


Merkur v Býku, anebo věčné napětí mezi titány otevřelo bránu do chaosu. Mnozí hledají analogii chaosu v tarotu, tak je to zde. Systém se zhroutil a disky se přestaly točit. Je to špatně, neb disky jsou kola částeček hmoty, které ve věčném pohybu udržují rovnováhu. Tak zde rovnováha není, je to takové zborcené na hmotě. Živly nefungují, jak by měly. Jen pád do Abyssu situaci zlepší, jenomže k němu je potřeba velkou odvahu.

Není děsivé to, co proměňuje se, ale nehybnost, kdy není možné se jakkoli pohnout. V jiných sadách můžeme najít zasypání balvany. 

Všechny živly zastoupené v symbolice pouze manifestují, kterak nic nefunguje. A ponuré myšlenky staly se konečně realitou. Ať člověk vezme situaci z kteréhokoli konce, přijde mu bezvýchodisková. 

Esoterický význam karty spočívá v tom, že člověk je konfrontován s realitou, postavený před hotovou věc a musí něco udělat. Pozitivní je, že konečně člověk vidí situaci takovou, jaké je. Jeho činnost směřuje k nečinnosti, která snad mohla by se zastavit v okamžiku představujícím celou věčnost, neb člověk umí sám své trápení si prodlužovat. 

Někdy v tomto stavu je člověk chycen do pasti přítomnosti, skrze špatné minulé zkušenosti, když obává se o budoucnost. V danou chvíli nepomůže nic jiného, nežli rozhýbat ony disky a tvrdou práci z této pasti - jámy na hmotě se dostat. To je poselství Geburah pro hmotnou sféru.  Jen tak se situace změní...

26.2.18

O taktu a diskrétnosti


























Provádění výkladu karet je spojeno s jistými nároky na takt a diskrétnost. Jistě, to si umí každý představit, ale zejména, pokud vykladač vykládá někomu, koho zná, zná jeho známé, svému rodinnému příslušníkovi, jsou tyto nároky ještě vyšší. Musí odolat tlaku příbuzných a také se sám nesmí podřeknout.

Co se řekne u karet, má zůstat tam. Jde o kvalitu okamžiku, momentku, která není nahraditelná online prostředky a proto nepřestanu tvrdit, že jakýkoli online výklad či výklad na dálku se tomuto nevyrovná. 

Takt počítá i s tím, že vykladač neříká vše, co vidí... Přece jenom stojí před tazatelem i výzvy, na které měl přijít si sám.

Existuje legenda o tom, že vykladač nesmí říkat nic, o smrti kterou vidí a tato legenda je sichrována další, že smrt v kartách vidět není. Ani jedno z toho není pravdou. Jsou vykladači, kteří tyto věci nechtějí vidět, nebo jsou jenom v rozpoložení, kdy to nechtějí vidět. Nicméně karty to nepříjemné ukážou stejně, jako to příjemné.

Jsou tazatelé, kteří radostné zprávy slyšet chtějí jen, protože věštba pro ně je zábavou či hitem.

Být vykladačem nevnímám jako dar, ani jako poslání, ani jako závazek. Je to něco, co člověku jde nebo nikoli. Jako spoustu jiných talentů. Při výkladu karet, ať si člověk přijde jako prostředník mezi bohy a člověkem, či nevědomím a člověkem, či jakkoli jinak, neměl by zapomínat, že i k této činnosti patří fair jednání. Není fair říkat věci, které nedají tazateli šanci, aby je zpracoval. Lze poznat je ve výkladu. Stejně tak není fair vyřčené mezi vámi dvěma podávat dál.

Výklad má člověka posunout někam dál bez oné divné pachuti v ústech. Má ukázat, jak přistoupit k problému, upozornit na to, co přijde, ovšem ne to, co by mělo tazatele do budoucna zablokovat. Není to žádná hrozná teorie, když je člověk u výkladu, prostě to ví, jeho vlastní intuice je tím nejlepším rádcem... 








21.2.18

stíny na bílé...



















Někdy ve skrytu duše říkáme si, jaké by to bylo jinak... ono skryté kdyby prodírá se....

myšlenky ne jako pochybnost vyžadují čistý štít či pohled bez barvy...

Struktura důvěry je zahalena do stínů na bílé...


17.2.18

5 mečů Porážka


Venuše ve Vodnáři zde nastavuje tvář krásky podrážděné. Jistě znuděná ospalá 4 mečů je zde rozhýbaná energií vnitřní naštvanosti. Nezapomínejme, jsme v Geburah, která zoceluje, takže zde spočívá velká lekce v tom ustát sebe samotného a nenechat průchod svému hněvu. Protože vyvolat svár je velmi jednoduché. 

Ustát lekci 5 mečů není lehké, možná proto mají i jednotliví tazatelé při vytažení karty docela frustrující pocity. Jakoby již předem se nechali vyprovokovat a přispěli podstatně ke vzniku sváru. Nebudeme si to malovat. Člověk je postaven do situace, kdy je konfrontován s něčím, co se jej hluboce dotýká, co jej provokuje, a co ještě neumí zpracovat.

Esoterický význam karty se pojí se zradou, ztrátou, úzkostí. Ziegler dokonce mluví o ztrátě kontroly a pocitu, že se vše vymyká z rukou. 

Lze tuto kartu, na niž lze najít něco pozitivního jen stěží, přežít? Jistě, chce to kus sebeovládání, aby člověk mrzutost, obavy a strach neprojektoval do svého okolí. Protože mít v rukou vlastní osud neznamená, že se takové situace člověku vyhnou, ale že on je ustojí. Jen tak se lze vyhnout opakování v uzavřeném kruhu.
Naučit se nebrat si věci osobně a nenechat ego, aby zabralo celou osobnost. Mnohdy lidé ve stínu vlastní veledůležitosti zapomínají na to, že žádné poslání není určeno k tomu, aby sebe považovali za zachránce, spasitele a šiřitele jediné správné pravdy...

3.2.18

Pohled z nitra


Pohled z nitra prochází temnotou, jen tak dostane se do hlubiny, která mu dává pravdivost...

Bez ní je cokoli plochého a jde pouze o jednostranné vymezení se vůči světu...
Kdo bojí se temnoty, daleko nedošel...  

29.1.18

6 disků - ÚSPĚCH



Disky jsou o hmotě a je potřeba si uvědomit, že v centru této karty se nachází růže a kříž. Tedy ona Krása z Tiphereth je stažena do Malkuth.  Ovšem jedná se o kartu Malé arkány a tudíž je potřeba vědět, jak ostatně sám Crowley konstatuje, že úspěch je pouze dočasným, pouhou zastávkou na cestě, je třeba jít dál. 

Z pohledu magie je Tiphereth o komunikaci s vlastním HGA. Ten, kdo se o to pokouší a oprostí se od iluzí Jesodu, které nejednou bývají spojeny s velikášstvím, bude mít úspěch, protože se naučí v Jesodu odlišovat iluzi od toho, co vnímá. Jak k tomuto dojít, napovídá význam planet.

Především karta je posazená do Luny v Býku, která se umí hezky manifestovat i ve vnějším světě. Jakoby svět pocitů šel i napovrch a to, co člověk vnímá z něj bylo vydolováno vnějším vlivem. Ohledně HGA můžeme mluvit o jeho působení, které se projeví i na hmotě, na tom, jak člověk vypadá, nebo se povede pod tímto vlivem něco udělat. Člověk v této konstelaci je schopen vnímat všemi smysly, nejenom pěti.

Saturn napovídá, že k úspěchu se dá postupně propracovat, krok za krokem vytrvalou činností a sebedisciplínou. Sice člověk v něm nemá tolik rozletu, přijde si jako v tunelu, jenomže ten vede k cíli a člověk není zbytečně rozptylován. Musí projít od položení základu až k jeho úspěšné realizaci, protože jinak na konec tunelu nedojde. Jistě, je zde jistá paralela se Sethovými tunely.

Jupiter přeje tomu, kdo je připravený na štěstí. Nejenom  píle a vytrvalost, ale i příznivý okamžik. Umí v pravou chvíli přivést člověka k moudrosti. Ovšem je potřeba myslet na to, že štěstí přeje připraveným, což je záležitostí Saturnu. Jupiter umí užívat života, ale i činit moudrá a spravedlivá rozhodnutí. Zní to jako fráze, ale spravedlivý pohled na sebe není právě pohodlným, člověk si uvědomuje vlastní nedostatky.

Venuše je o kráse a uměleckém vkusu, kreativitě a schopnosti nejenom odpočívat, ale i konat. Růže napodobuje svými křivkami dráhu Venuše (Kochová, Stumpfová: Astrologie rostlin). Venuše během osmi let obkrouží Zemi v pěti kličkách, přitom každá z nich má tvar srdce. Tiphereth je Krása a Venuše má pro ni smysl.

Merkur je činorodým hráčem připraveným na štěstí. Je zdatným v komunikaci a právě o toto u Tihpereth jde. Navázání spojení a rozhovor se svým vlastním niterným Já. Jen tak člověk začne vidět sám sebe v tom pravém světle. Poselství Hermovo tak je vyslyšeno. Nejenom komunikace, ale i bystré reakce a důvěra ve vlastní rozum.

Mars je tím, kdo je schopným činu a má dost odvahy vydat se do tunelu vedoucího do neznáma. Když člověk s tímto začíná, nesmí mít strach, neb počátky jsou vždy podivné, plné příhod, které lidí lekavé odradí.

Spojením všech těchto atributů se člověk dostává k cíli. Ovšem Tiphereth není vrcholem stromu, představuje zároveň jistou křižovatkou cest, odkud se dá dostat kamkoli. 

23.1.18

Řád maat


Ono staré může  pořád oslovovat, dnešní příspěvek se bude zabývat filosofii, která se zrodila dávno před tím, než Aleister Crowley v Káhiře objevil Aiwasse. Konkrétně v tomto textu vycházím z období Staré a Střední říše (2686-1552 př. n. l.). Pokud se člověk zabývá magii Khem, nemůže tradici zcela ignorovat, neb Thelema je pouze posledním obdobím, které tuto magii oživuje. A právě v tradičním pojetí se snažím nalézt odpovědi na tolik aktuální otázku, nakolik má být mág součásti společenství a společnosti, anebo má stát mimo a zajímat se pouze o mystické aspekty života.


Maat není jenom personifikovaná bohyně, ale je to světový řád. Řád, jehož hranice je dána klenbou Nut, protože právě ona odděluje řád, stvořený svět od chaosu. Jenomže jak to již bývá, chaos má své prostředky, jak proniknout do světa a řád zase, jak jeho působení využít k pokroku. Řád maat svým významem přesahuje právní poctivost a faktickou přesnost (viz níže první kniha). Zručit trvání maat bylo právě úkolem panovníka. Když tento řád přestane fungovat, či je oslaben, společnost se dostává do anarchie, neklidu, nejistoty vůči zásahům zvenčí, období přírodních katastrof, lidé odvrací se od bohů a přírody (viz stejně).  Titul "kněz Maat" byl vázán na některé úředníky říše, kteří dohlíželi nad dodržováním zákona.

Je potřeba si uvědomit, že řád maat představoval samotnou podstatu života. Ve zhoubném bujení lze nalézt prvky chaosu, neb ten život potlačuje. Nejde pouze o systém vlády vyjádřený dualitou sjednoceného Horního a Dolního Egypta (o tom, zda skutečně tato království, zejména Dolní Egypt jako sjednocená země existovalo, anebo šlo pouze politicko-teologické dogma o veškerenstvu sestaveném z protikladů ve vzájemné rovnováze se vedou mezi egyptology polemiky), ale i o jeho přesah do osobního života každého člověka. Za tento řád v rovině říše odpovídal sice panovník, coby ztělesnění božského vtělení, ale v rovině osobního a každodenního života i obyčejný člověk. Právě na tuto odpovědnost navazoval posmrtný rituál vážení srdce každého zemřelého, neb pouze ten, kdo svým životem o řád maat usiloval, mohl obstát na váhách ve zkoušce s pírkem Maat a nepozřela jeho duši hrozivá Amemait. Neb ten, kdo vytvářel chaos, nemohl ani nic jiného, než-li démona očekávat. V souvislosti s Amemait mám dobrý důvod se domnívat, že mág, který chce předstoupit před Maat a neobstojí, bude Amemait zahnán a do této části roviny mimo Bytí se nedostane dříve, než převezme svojí odpovědnost nejenom za to, co se mu hodí, ale i za to, k čemu je povinován, ať již chce nebo ne.    

Pro toho, kdo se hlásí k Maat a má svojí praxi založenou na práci s ní, ať již šamanskými technikami, nalézáním technik Starého Egypta nebo přístupem ovlivněným thelemou, není možné nepřijmout zodpovědnost. Ovšem netvrdím, že ona zodpovědnost se musí u každého projevovat stejně, přeci jenom každý z nás má jiné vlohy a maat zahrnuje život v celé své šíři. Ať děláme magii jakkoli, máme snahu být nad věcí, neumíme se docela zbavit lidského pohledu. Nicméně pokud jsme vstoupili za ono pomyslné zrcadlo, je naše odpovědnost větší, nežli jenom odpovědnost obyčejného člověka, který nemá na to, aby tyto záležitostí pojal. Nejde o to, považovat se za něčím výjimečného, ale uvědomit si, že s tím výjimečným je svázaná i další odpovědnost. To platí tak nějak ve všech oblastech, čím se jenom člověk může zabývat. Kdo nepochopí, oč jde v jeho oblasti, nemůže se považovat za profesionála.

Ať se nám to líbí nebo ne, řád maat zahrnuje v sobě i společnost. A nevyvlečeme se z toho, ani když na rozdíl od Starého Egypta došlo ke změně společenské struktury a pokroku zejména v komunikačních technologiích. Nemluvím za všechny odvětví magie, pouze upozorňuji, že Maat nelze oddělit od řádu maat, a ten je se společností svázán. Práce s ní vyžaduje i jistou odpovědnost nejenom v osobním životě, ale i v té jeho části, která má vazbu na společnost. Je to trochu jiná práce, kdy vodítkem, jež nelze ignorovat, je 42 božských zákonů Maat. Vycházejí z Aniho papyrusu.

Člověk, který se rozhodne doopravdy praktikovat s Maat se vystavuje nebezpečí, že bude nucen brát do úvahy nejenom pravdy, o nichž je přesvědčen, ale bude konfrontován s jiným pohledem na věc a bude nucen z mnoha vybírat to podstatné. Naučí se rozumět radosti, touhám i strachu lidí, protože jakékoli jejich konání je tímto motivováno. Postupně uvidí jak jejich silné stránky, tak i slabosti a naučí se umění brát je takové, jací jsou. Nebude mu jedno, co se děje kolem, ve společnosti, ačkoli osobně nálady společnosti prožívat tolik nebude. Zejména pochopí, že jedno bývá po čase vyváženo druhým a má hledat něco víc, než jenom konkrétní lidi, kteří ten či onen proud reprezentují. A co je nejhorší, ať zažije cokoli s kýmkoli, moc dobře si uvědomí, proč to a jaký podíl své viny na tom nese.   
Magie Maat není o manipulaci a zasahování do jiných. Resp. pokud jde o jiné lidi, není možné nerespektovat jejich volbu, ať by se vzhledem k situaci zdála být jakkoli nevhodnou, i kdyby ono zdání byla pravda. Protože opravdovým čin je pouze čine bez nátlaku. 




Literatura: B. G. Trigger, B. J. Kemp, D. O´Connor, A. B. Lloyd, Starověký Egypt, dějiny společnosti, Volvox Globator 2005 a J. Jandák, Brána nebes (Bohové a démoni Starého Egypta), Libri 2005  

15.1.18

6 mečů - Vítězství


Merkur ve Vodnáři není utopený, jak by mohlo působit na laika, nýbrž naopak. Symbolem Vodnáře jsou 2 hady, které představují svobodné vědění. Pro Merkura  se jedná o ideální kompilaci. Vědění se schopností merkurické analýzy, navíc neomezené a nesvázané pravidly vede k dokonalosti. Již nejde pouze o myšlenky samotné, ale myšlení je koncentrováno do vědy. ne chaos, ale vytváření krásných myšlenkových struktur.

Karta nasvědčuje tomu, že člověk vidí situaci objektivně bez subjektivního zákalu. Na straně druhé na otázku, co dělat, karta radí odstup, nadhled, nejednat zbrkle, ale vymyslet dlouhodobý plán, kdy jedno se bude skládat ke druhému. Je potřeba tazateli vysvětlit, že jej čeká doba učení se, studia a ona práce naučit se to, bude pouze na něm. Jenomže výsledek potom bude stát za to.

Ačkoli vypadá skvěle, není skvělou, pokud se tazatel netrpělivě ptá, jak mu nějaká záležitost dopadne. Bude se muset ještě hodně učit a mít trpělivost, neb vše musí postupně do sebe zapadat.

Karta adeptovi magie napovídá, že je potřeba i myšlenky vyprofilovat, neb věda k magii patří. Beze studia a promyšlení si, jak vědění aplikovat, jde o pouhé chabé pokusy zoufající si v marné snaze magii uchopit. Člověk se musí setkat se svým vlastním géniem, aby pochopil, že navzdory doposud poznanému, pořád toho zná málo. Člověk by měl usilovat o poznání pravdy a o její realizaci způsobem, který jemu je blízký. Kdo dostane se na Tiphereth a potká se se svým HGA, ten vidí svět trochu jinak. Nepostačí jen prokázat odvahu, překonávat překážky,           


7.1.18

Sevření































Plápolaje ve větru chceme zajít za hranice nekonečna, 
kde svítání rodí se z ohně...
Známé proměněné v cizí drze šklebí se
ústy boha zatraceného na okraji Bytí
mezi žitím a smrtí sevřený bez okov...