25.9.08

Hole neboli do akce!


Řekne-li se hůl, lze si pod tímto pojmem představit pomůcku mága (Mojžíš s ní udeří do skály a vytryskne voda, Kirké proměňuje parťáky Odyssea ve zvířata, Hermés s její pomocí vyvádí duše z podsvětí, Kristus křísí Lazara. Je také výrazem moci panovníků již od starověké Babylonie. Bez zajímavosti nezůstává ani spojení hada a hole (Mezopotámie, Asklépius). Coby pastýřská hůl Krista je předávána biskupům formou berly.


Teplé barvy, jako červená, výrazně hnědá, oranžová, výhonky, svěží nádech, zkrátka jakoby vše najednou ožilo a vyvolávalo touhu něco udělat. Hole představují oheň v nás a jeho projev. Byť v každém tarotu mají jednotlivé karty trochu jiný významový odstín, promlouvají k mám jaké máme možnosti, zda je jednání na místě, tedy jestli máme volné pole působnosti nebo zda je naše jednání vnitřně či vlivy zvenčí omezeno. Jejich počet na kartě odpovídá číselnému označení.


Vyzývají nás ke smělému jednání s tím, že to chce odvahu, nebát se zariskovat, nebo nám naznačují, že je na místě překonat nerozhodnost, či naopak držíme otěže pevně v rukou. Vidíme v nich, zda je naše jednání v souhře s vnějšími vlivy, partnerem, nebo zda vystupujeme jako outsideři proti všem (což ovšem neznamená, že i takovéto zdánlivě nelogické jednání nevede k dosažení výsledku). Jindy nás odrazují, že takto nebo teď není možné jednat konstruktivně a lepší bude se odmlčet, nebo naopak nás povzbuzují v nakročeném směru, když postupně dosáhneme svého. Připraví nás na možnost překvapivého vývoje, posunou někam, což nám zaručeně vyrazí dech či naopak nás taktně upozorní, že již jsme v dané záležitosti udělali vše, co jenom udělat šlo a teď je na místě posečkat.


V poměrně střízlivém Rider-Wait tarotu jsou hole vyobrazeny jemnou hnědou jako větve, z nichž semo-tamo vyleze výhonek. Jde o naznačení pohybu, jisté schopnosti přetrvání, dosažení výsledku, plodnosti, užitků, smysluplnosti. Gilded tarot - modernější verze Rider-Waita - představuje hole jako žezlo krále. Jemně hnědá, obohacená zlatými ornamenty, kolem ní je vždy světleji nebo výraz dokreslují motivy živé přírody. Obě tyto sady kromě holí obsahují i figuru či figury. Hole v podání Black tarotu představují něco jako odtržené nohy od stolu. Kromě esa a IV. není na nich nic než hole. Význam dovodíme, zda jsou v souladu nebo stojí proti sobě, zda je mezi nimi rovnováha nebo spíše chaos, jestli je některá z nich v popředí .... . V mém oblíbeném Crowley tarotu jsou hole na každé kartě vyobrazeny jinak. Kromě nich obsahuje karta plejádu symbolů, z nichž lze dovodit její konkrétní význam a postavení karty k akci tazatele.

4.9.08

Černobílá inspirace


Najdeme je pouze v tarotu A. Crowleyho, jsou dvě a lidé je často považují za záložky. Jedna je bílá, čistá jako sníh, druhá černá a v ní se vznáší krvavě rudý tzv. unikursální hexagram (tj. nakreslený jedním tahem) s ružici uprostřed. Ovšem ve své vlastní sadě je pravděpodobně najdete diplomaticky řečeno ve verzi, kterou si vydavatel tak poněkud přizpůsobil, poupravil podle svých představ. Na bílé kartě černým písmem se Ordo Templi Orientis s citátem A. Crowleyho vyjímá (zde zřejmě zafungovala asociace nepopsaného listu), černá zůstala černou, pouze hexagram byl obohacen o barvy duhy (opravdu nemám chuť pátrat po tom, proč, nakonec imaginace překlene i toto).


Běžně o nich literatura mlčí. Něco málo najdete v českém překladu Knihy Thotovy, nejedná se ovšem o původní text, nýbrž dodatek překladatele a také jim několik řádků věnuje Z. Antares v Učebnici Crowleyho tarotu.


Otázka zní, nakolik tyto karty v praxi používat. V podstatě karty žáden tradiční význam nemají, Crowley je nazýval Temnou nocí duše a Bílým dnem duše. Mnoho vykladačů je vůbec nepoužívá a karty jim nechybí. Dodatek Sana v Knize Thotové mluví o jejich významu v souvislosti s vytažením těchto karet při evokaci. Antares radí vykladači dát na svojí osobní inspiraci, na svůj prožitek při meditaci s nimi.


Netroufám si jednoznačně říci, zda je u výkladu používat nebo ne, to bude záležet na rozhodnutí každého vykladače. Také sama jsem je nepoužívala ihned, popravdě zpočátku jsem nevěděla, co si s nimi počít. Ale jakmile jsem je zahrnula do sady, prakticky jsem je před výkladem pouze zřídka vytáhla, resp. pouze zřídka jsem si vzpomenula, že bych je vytáhnout mohla. Dnes mohu říci, staly se součásti mé sady a dávat je bokem by mne již nenapadlo. Přesto tyto karty nebývají kartami často taženými, jenom výjimečně. 


Jak popsat jejich význam? Velmi těžko, na rozdíl od ostatních karet nejsou v rámu a zde se na základě osobní zkušenosti dávám za pravdu Antares, že jejich význam nelze úplně vystihnout, natož popsat slovy a je potřeba individuálního prožitku, aby si člověk uvědomil jejich rozsah ztrácející se v nekonečnu. Takže níže uvedené slovní spojení a metafory, jimiž se snažím popsat své osobní pocity s těmito kartami, si rozhodně netroufám vydávat za universálně platné.




Černá karta
Solve et coagula (ani Věž XVI a Smrt XIII dohromady nemají tak silný potenciál).
Chaos (ale přece jenom v růžici uprostřed lze najít něco jako pevný bod),
v němž začíná existence něčeho nového,
nemajícího pevné kontury.
Otevřený konec ...
Bez Naděje.
Snad
vnímání vlastního světa,
prolínání světů jiných,
borcení iluzí,
jiný pohled na vše.
Abyss ...


Bílá karta
Ticho, pusto, prázdnota,
žáden pevný bod, nicota.
Nekonečná bílá pláň, bílé peklo,
nehybná ozvěna.
Volný prostor, žádné hranice,
geniální myšlenka.
Žáden začátek ani konec,
bezvýznamná slova,
nedůležitý čas
prosté bytí.
Vše jedno jest.