22.12.12

Intermezzo II (4)


předchozí

Teď bych mohla psát o lidech, kteří se mihli kolem mého příběhu. Rozepsat se o jedné vizi, co ukázala se následně býti zachycením reálného děje někde jinde. Jenomže ti lidé přímo s mým příběhem nesouvisí. Naše linie se potkaly v době, kdy jsem skákala do propasti, ale ve skoku mi to stejně nezabránilo, ani jej nepodnítilo. Žijí si, ani nevím, jak dál, své životy, své vlastní příběhy.  
Přemýšlím hlasitě a mám zde přenos od přítele. Nic neobvyklého, "chceš snad psát životopis?" otázka položena s úsměvem a já mám pocit, jakoby si v tom prostoru Jinde vzal obyčejnou dřevěnou židli, posadil se na ni čelem k opěradlu a na to nějak poskládal ruce. Mentální podoba telefonu s videem napadlo mne, což jej pobavilo. Zvláštní pocit, umět rozesmát něco éterického. 
"Chceš popisovat život někoho jiného? Vkládat mezi události vlastní interpretaci?" pojmenoval to, čemu jsem sama neuměla dát jméno. Vskutku nemám chuti vysvětlovat, kdo je kdo, v jakém jsme vztahu, jak se tento vztah vyvíjel, spřádat teorie, proč ten který jedinec jednal tak, či onak, a to vše jen pro uspokojení zvědavosti případného čtenáře.

Vůbec psát o skutečném prožitku někoho jiného je činnost tuze nevděčná. Již mnohem lepší si vše vymyslet. Kdysi popsala jsem několik společných zážitků, které jsem sama vnímala a spolu se mnou i jiná osoba. Zahalila jsem vše do fiktivního příběhu, a prý docela přesně vystihla pocity, vnímání, průběh. Ty příběhy byly mé i někoho jiného, patřily nám oběma. Zřejmě jsme se shodli, jinak by se můj popis nemohl natolik shodovat s prožitkem jiného člověka. Jenomže po čase jsem se dočkala reakce, že jsem odkázaná na jeho zážitky. Zklamal mne. Já popsala zážitek svůj, ze svého úhlu pohledu. Možná bych to vše i zničila, kdyby mi to přítel z propasti nerozmluvil. Poukázal na mojí energii do té práce vloženou, na příběh postavený na mém vnímání společně prožitého, bez ohledu na spouštěcí mechanismus. 

Dnes mám pro podobně nevděčnou reakci pochopení. Vždyť ten druhý člověk mohl mít dojem, jakobych mu vytunelovala část jeho příběhu. Je jedno, že se tak stalo po předchozí dohodě a možnosti korektury. Třeba by si ten příběh chtěl jednou popsat nějak sám, v jiném kontextu, jenomže já již jej oživila na hmotném substrátu. Někdy lidem přijde možnost mít popsané něco, čeho se zúčastnili, velice lákavá, ovšem zároveň tím něco ztrácejí. Poučená, nehledám již inspiraci v prožitcích s jinými. Jistě jsem si měla projít i touto zkušeností.

Vyhnu se tedy zde splétání svého příběhu s příběhy jiných, vytváření paralelních linií. Jistě, žiji ve světě lidí, mám s nimi různé zkušenosti, vztahy různých kvalit, někteří jsou mi obzvláště blízcí. Dochází k nějakému vzájemnému vlivu na sebe, akce, interakce. Pro mne je důležité mé přesvědčení, to, za čím si jdu. Zde v této sérii popisuji svět mimo běžnou realitu, vztahující se ryze ke mně. Možná se někomu mohou dít podobné věci, jistě nebudu s obdobnou zkušeností jediná. Jenomže nikdy to nebude úplně stejné. 

pokračování

Žádné komentáře: