23.2.14

Past na energii

Každý by chtěl být sám sebou, jenomže málokdo zvládá umění nekoukat sousedovi za plot. Zvědavost, či touha po poměřování se zavedou člověka na scestí. Snaha dokázat si, že je na tom lépe, než on (ona) vedle, je pastí ega.

Čelila jsem otázce: "proč jí, té špatné (následuje označení konkrétní osoby) se tolik daří a mně ne?" 
"To není spravedlivé,"  pokračuje úvaha dál, "já dělám vše správně, nejsem povrchní, dělám vše, co mám, a ona má vše, co bych chtěla já a mně se nedaří nic."
Po položení několikati doplňujících otázek se dovídám, jak autor povzdechu (tedy momentálně postižený) má pocit, že on schytává vše zlé, a to, co by si sám přál, se děje té špatné osobě. 
Postupně postižený přiznává, již nějaký ten rok představuje ona zlá osoba pro něj překážku, protože zastává místo, které by patřilo jemu. Následuje vylíčení toho, co vše postižený pro to, aby ona osoba z této nezasloužené pozice vypadla, udělal ..., jak se snažil, co vše mu bylo přislíbeno ze strany jiných lidí, by ji konečně získal, ... konal spravedlivě, zatímco ona osoba se nechovala, jak by se na tuto pozici patřilo, vždyť dělala vše špatně a vůbec je neschopná. Postižený ještě často vzpomene, že kdysi té špatné osobě pomohl převelice, a teď za dobrotu na žebrotu, ona svojí pozici pro něj nevyklidí.
I přesvědčen o správnosti svých vlastních činů si převelice přál, prosil Boha a kdejak se snažil, aby už alespoň Bůh nebo někdo tam nahoře té osobě utnul tipec. Jenomže události nabraly spád. Chudák postižený přišel o jakékoli vyhlídky na svojí vysněnou pozici, která mu po právu patří, a navíc se do něj pustil kde - kdo, problémy vykulminovaly na více frontách, a on neví, co dříve hasit. 


Odmítám hodnotit, kdo je dobrý a kdo špatný. Postižený si vyhlídl osobu, kterou on sám pasoval do role překážky, neb se domníval, že má nárok na něco, co má ona - na její pozici. Stalo se a něco připletlo se mu do života, ... něco, o co sám by stál, a jak se toho snaží dosáhnout, narazí na osobu, která má přesně toto. Ovládán pocitem - nemohu to mít, protože to má ona, si ji postupně začne více všímat ..., více ji nesnášet ..., kritizovat, kde to jen jde ..., zabývat se každým jejím krokem ... . Aniž si to uvědomí, postupně do svého života vplete si život jiné osoby a do ní svojí energii investuje. Po čase, zejména trvá-li to měsíce - roky, kdy náš postižený se zabýval místo sebe pořád tou jinou osobou, jejím životem, mu povstaly jeho vlastní zanedbané problémy. 


Coby rádce, jsem postiženého zřejmě zklamala. Čekal, že se přidám na jeho stranu a začnu na tu špatnou osobu společně s ním nadávat. Pokusila jsem se mu objasnit nesmyslnost jeho počínání, jež dostalo jej právě do tohoto paradoxu. Poté začal si řešit své vlastní věci, ale nemá odvahu pustit ze zřetele onu špatnou osobu, pořád po ní pokukuje. Ještě nepochopil, že nelze chtít přesně to, co má někdo jiný. Jen on sám si musí svojí vlastní pozici vybudovat, a ta vždy bude jiná, než-li pozice kohokoli jiného. Chce-li sám růst, musí pustit tu jinou osobu, přestat se vymezovat vůči ní a sám začít si něco svého tvořit. Jinak, až vyřeší své problémy, znovu spadne do pasti, zaměří se na tu osobu, opětovně ji nechtěně bude podporovat a mezitím jeho vlastní problémy ... .  

Dovolím si tedy položit čtenáři otázku:"také máte někoho, vůči komu si potřebujete dokazovat, oč jste lepší?" Pokud ano, říkám: "bravo!!! Jen tak dál. Není nad to mrhat svojí energií hloupě na nevražení, mstu a pod, vždyť nakonec tím   tohoto jedince energicky podporujete". Možná si čtenář řekne, že když s tím přestane, tak se konečně tomu zločinci pomstí, neb on půjde ke dnu. Nu, tato motivace jen averzi pozměňuje na jinou formu, kdy čtenáři hrozí, že místo věnování energie sobě, ji věnuje zkoumání, zda již onen zločinec šel ke dnu, tedy v konečném stádiu zase bude vše ukládat na stejné místo. Ono vůbec není podstatné, co se stane s dotyčným jedincem, jen vy konečně začnete dělat sami na sobě. Jen pozor, nevyměňte tuto sobu za jinou ... .
     




     
     

Žádné komentáře: