Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2015

Malá óda..

posbírané kapky rosy lupeny opadaného květu rozsypaný prach když držím tvojí tvář... jakoby znovu...

Symbolika Luny v tarotu (Velká arkána II) 2.

Pokračování navazující na předchozí část  přímo přechází k další kartě ATU: Milenci (Robin Wood tarot) V této sadě je kladen důraz na spojení ženy symbolizované Lunou a muže, jehož symboliku vyjadřuje Slunce. Sjednocení protikladů: světlo - tma, vědomí - nevědomí. Především citlivost a důvěra. Vše, co doposud oddělovalo, spojilo se. Aktivní mužská stránka, se stránkou pasivní ženskou docházejí ke souznění, které skrze Smrt (symbolika vzdání se jisté samostatnosti ve prospěch právě sladění se s tím druhým, již po tomto nevystupuje jen jednotlivec, ale je vázán závazkem k tomu druhému) přecházejí k chymické svatbě ATU XIV. Pasivní a aktivní, muž a žena, vědomí a nevědomí... ani jedno již není nadřazeno druhému, přecházejí do rovnováhy.     Vůz (Haindl tarot)   Na této kartě je Luna symbolem tajemna, koráb pluje a neví se přesně kam. Však figura na kartě ponechává jeho cestě volný osud, nedrží kormidlo, ani nijak jinak neurčuje směr. V ohni nadšení čerpá důvěru v sebe sama a ne

První sada úspěchů bývá propojená s pastí...

Stane se to všem. I ve věcech mimo magii. Po období přemýšlení, studia a zkoušení, jak na to, se dostaví úspěch. A najednou se stane zázrak a člověk má ve všem jasno. Není otázky, na kterou by neznal odpověď, stačí, když se všichni zařídí podle něho. Proto jistí a bez pochybností v jakékoli profesi bývají absolventi během prvního půl roku praxe.  Magie je dáma velice vybíravá a nic nedává levně. Velice ráda nechá člověka v tom, že to má vše zmáknuto a v kapse, jen aby jej ve chvíli, kdy to nejméně čeká, postavila před marnost jeho dosavadního počínání.  Kdysi jsem četla příběh holky, která se naučila dobře vykládat karty. Uměla z nich vyčíst hodně, a tak si i vyčetla, že přijde o někoho, na kom jí záleželo. Udělala vše, aby tomu zabránila, aby přesvědčila osud, a s hrůzou si uvědomila, že její kroky k neblahému konci jen přispěly. V bezmoci dospěla k přesvědčení, že člověk je ničím, jen hračkou v rukou neznámé, nepojmenovatelné síly. Jak dopadla netuším,  nicméně již v době, kdy

Chceš-li

V rozbitém šeru Tvé kroky našlapují do kapek rosy... Proplétají se tichem ve zvuku poslední slzy ztraceného deště. Poslouchám tlukot utlumeného dne a blížící se noci nese stopy Tvého dechu...