27.6.15

Něco, co je i není



Každý, kdo aktivně praktikuje magii (nemluvím o lidech, kteří se jí straní, přemýšlejí o ní, či snad pouze uvažují o vlastní praxi a jen studuji prozatím), mi jistě dá za pravdu, že nese sebou úžasné věci přímo pro praktický život. Správně nastavený tok energie překoná a narovná kde co ke spokojenosti člověka, události jdou tzv. samy na ruku a vše děje se ve správný čas. V tomto nelze podléhat tzv. davové psychóze a nahlížení na běžné věci je poněkud jiné, ne příliš racionální (tím netvrdím, že postrádá logiku, právě naopak, jen to je jiné). 
Možná je více takových, co si uvědomují, že když něco doopravdy chtějí, postupně tomu věnují čas a energii, nemožné se mění na zatím nemožné a stává se běžným... Člověk má ohromný potenciál a pouze jeho část si uvědomuje. Jen se totálně nezablokovat, myslím vnitřně, navenek lze prohlašovat cokoli, jen když to pomůže :)
Někdy možná také začnete dělat něco jen tak, protože to baví, bez nějakého jasně vytyčeného záměru...a potom později se díky tomu najde cesta k nepřekonatelnému, co se to dá dohromady s něčím jiným a najednou má vše svůj jasný důvod a zdánlivě nesmyslné, stane se logickým. 

Toto vše beru do úvahy, přesto, netvrdím, že jde o jev masový, naopak toto u jiných lidí příliš zmapováno nemám, když snažím se pojmenovat něco těžce pojmenovatelného. Něco, co tak nějak vklouzlo mi do života samo, odmítá v něm napevno zakotvit a jakmile to dávám pryč, naběhne to o to urputněji. Je to jako v tom lidovém rčení, s ním zle, bez něj ještě hůře :) Mám podezření, že taková záležitost je navázána na křehké místo v osobnosti a jejím účelem je jeho veliké posílení a zpevnění. Bránění nadělá paseku, přílišné braní to také, pomáhá jen zdravý odstup...s ním najednou daří se nádherně i jiné věci, nesouvisející. 
Dar nebo prokletí? Něco podobného, v mnohem menším rozměru děje se lidem a spíše mají tendence to brát tragicky a bijí se do hlavy, jak jenom mohli se na něco takového spoléhat. Při magii v životě patetický přístup jaksi ani provozovat nelze. Proč odsuzovat něco, co člověka motivuje k překonání překážek? Vždyť díky pozornosti zaměřené tímto směrem, ostatní věci šly zlehka a plynule...proti této hrůze vše ostatní jeví se jako pohoda... V magii přeci jenom jsme zvyklí nespoléhat na nic a víme, že jediným pevným místem je naše psyché, děj se, co děj. 
Je to jako zajímavý tanec, krok kupředu, krok dozadu, ústup stranou, otočení....a najednou nic není nebo vše je úplně jinak. Katalyzátor pro solve et coagula. Může to být uzavřený kruh, anebo si člověk něco zpracuje a po spirále jde dál a dál... S tímto v životě nelze se ubránit přístupu více charakteristickému pro Daleký Východ. Rozchodí-li člověk toto, běžná realita funguje naprosto sama. 
  
Žití jen v ráji příliš progresivní není. Možná lidská povaha je nastavena tak, že potřebuje ohromné výzvy. Nejde o místo, čas, osoby...jde o něco přesahujícího člověka, něco, co jej nutí dělat věci nově a jinak.
Ono to je téměř hmatatelné a zároveň není. Neplatí na to nic, nijak nelze to ovlivnit, a jakýkoli pokus v tomto směru je předem odsouzen k nezdaru. Je úplně jedno, zda si toho nevšímáte nebo naopak tomu věnujete plnou pozornost...ono se to chová absolutně jakkoli nezávisle na tom, co děláte, co by jste chtěli... 
Vyzkoušela jsem celou škálu přístupů: zkoumání, pozorování, pitvání, provokace k reakci, šlapání tygrovi na ocas, kroky za hranu, nezájem, vytěsnění, odmítání... Uvědomuji si, že jde o záhadu absolutně mimo můj dosah. Neškodí, jen ji nelze "odinstalovat"... Naopak pomáhá při trpělivém postupu s velkou toleranci bez jakéhokoli očekávání. Zvykám si tedy na působení těchto zajímavých energií, vím, že kdykoli je potřeba, najdu v tom ohromnou podporu pro cokoli.

Je i není zároveň...v rovinách neviděného to nejspolehlivější... nádherně fungující při čemkoli novém...na jedné straně vím přesně, oč jde, na druhé není jak si to ověřit... Vyžaduje to vždy jenom jedno...odvážit se na konci hmatatelné cesty udělat krok zdánlivě do prázdna...je to jako přecházet s důvěrou na duhový most, pod nímž nachází se propast...  ale jak jinak rozšířit hranice a poznat nepoznané?  

Žádné komentáře: