16.6.16

Povídání o temnotě II (Ozvěny z podsvětí)






























Témata jako záhrobí, zásvětí, podsvětí vzbuzují často neoprávněnou hrůzu. Nachází se v nich něco, co není natřeno růžovou barvou, nepůsobí tak docela hmotně a často se lidé nechají opanovat něčím jako pocitem, že by tam mohli skončit také, ale oni nechtějí.
On odlišnost je lidem natolik cizí, až propadají strachu z toho, na co zvyklí nejsou. Jen připomínka smrti někoho naprosto neznámého je zneklidňuje, neb otázka vlastní smrtelnosti doléhá více.
Jenomže v esoterickém významu má smrt nesmírnou hodnotu v procesu transformace, kdy člověk nechává odejít to, co již odumřelo a ponechává prostor pro nové. Je prostředkem k tomu, by se člověk, příroda, svět, vesmír posouvali dál.
Ozvěny z podsvětí slyšíme v okamžiku, kdy je potřeba, aby člověk naslouchal a připravil se na proces transformace. Nejsou hrozivé, jenom jiné. Co já považuji za skutečnou hrůzu, to je smrt živého, které rozhodne se do konce svých dnů setrvat beze změny...ano, toto již je na to, vyslovit upřímnou soustrast.
 

Žádné komentáře: