10.9.16

Lev alegorie



























Co napsat o něm... je Králem zvířat a proto Slunce k němu váže se... Jenomže Slunce nejenom zahřívá, lze se v něm i spálit. A přesně takto na stupnici od zahřátí do spálení Lev působí. Je potřeba jej pochopit, protože v mnohém k nedorozumění může docházet. 

Lev představuje Slunce na zemi, jeho hříva připomíná sluneční paprsky, zosobňuje naši ctižádost, sílu, kreativitu, ale i líné povalování se na Slunci. Jde o znamení, které v každém z nás nějak probouzí odvahu k přímočarému jednání, k činu měnícímu něco podstatného.
Mytologicky se jedná o obraz, kdy Héraklés se utkává s nemejským lvem, jehož žádná zbraň nezabije, a on se musí s ním bít na život a smrt pouze pomocí vlastních rukou a být silnějším. Lev nese sebou ohromnou výzvu, kdy člověk neví, zda ji ustojí či zahyne, ale jde o výzvu, jíž vyhnouti se nelze, jinak člověk přichází o něco podstatného ve své duši. Je to ohromná šance, jak obrazy z nitra nechat vylézat na povrch.

Síla lva byla vnímána již ve starém Egyptě, Aker (podoba dvou proti sobě obrácených lvů s lidskou hlavou - dvojitá sfinga) chránil Slunce, chránil trůn krále, proto tolik lvích tlap na trůnech. Postavit se této síle vyžadovalo nesmírnou odvahu. Pouze synové bohů směli užívat sílu lva.
Zajímavou je i sfinga, která mytologicky v sobě zahrnuje Lva i Pannu. Však Lev v progresi do Panny přechází. 

Kreativita vyvěrá z potřeby zanechat otisk své duše v duši světa, v touze ponechat zde něco za sebou. V tomto směru se hodně mluví v různých příručkách astrologie o síle plození. Jeho podstata spočívá ve Slunci v každém z nás, které září nám na cestu. Ať chceme nebo ne, toto znamení ovlivňuje nějak i jiná sluneční znamení podle postavení a vztahů Slunce ke Lvovi či jeho domu v každém z nás.
Dalším archetypem se Lvem spojovaným je Lví srdce. Srdce je podstatné od dob Egyptské knihy mrtvých, která nějak projevila se i v pozdějších mytologiích. Právě proces vážení srdce rozhodoval o dalším osudu člověka v zásvětí, o tom, zda magus vůbec projde bránou.
Na tom, jak člověk ignoruje srdce nebo ním jedná, závisí exploze ega či ovládnutí celé osobnosti egem. Není možné, aby se Lev neprojevil navenek. Kdo ignoruje srdce, stane se hercem přehrávajícím velikost, klaunem, který neví, co je to opravdový smutek a jeho gagy jsou povýšenecky trapné, ambiciózním jedincem, který, když dosáhne  společenské pozice, uzavře se do skleněné láhve. Právě tady jsou kořeny pýchy v osobnosti člověka, stínu hrdosti. Není jiného znamení, které by se umělo tolik tvrdošíjně urazit. Uražte Lva a máte to u něj na doživotí špatně. Velmi těžce uvěří napodruhé osobě, která jej zradila.

Archetypem lva budícím strach je Sekhmet (archetyp zneuznané lvice v zajetí msty), kvůli prolití krev lidí v poušti ovládaná bezmeznou zuřivostí. Amemait, ve své podobě také zahrnovala lví tlapy a hřívu (ač šlo o démonku), zosobňovala nejhorší představy Egypťanů, uměla pozřít srdce nehodného i jeho samotného, její drápy budily respekt svojí nesmírnou hrozbu.

Řev lva v poušti probouzí schopnost člověka vnímat srdcem. Hillman (Hillman, J. Myšlení srdce a duše světa, Malvern) nazývá pouští: "poušť moderní byrokracie, ošklivého urbanismu, akademických trivialit, profesionální úřednické bezduchosti, pouště naší mrzké situace". Je to ono prázdné, povrchní, zachovávání konvencí za každou cenu. Vše, co deformuje možnost jednat přímo a upřímně, neb upřímnost se zde stává pouhou fraškou. Je ní strach věřit, strach milovat, strach cítit, strach konat... . Pouze ponechání lva, ať zařve může natrhnout skořápku bezduchosti. V souvislosti s Hillmanem je zde vzpomenuto, že Lví mláďata se rodí ve spánku a řevem je potřeba je probudit. V tomto směru lze narazit i na iniciaci. O Lvíčatech se mluví i v souvislosti s planetami, které má zrozenec ve znamení lva. To ony řevem potřebují probudit...
Lev s trnem v patě, tedy lev v krizi. Právě tato krize jej probudí ze spánku, krize milostná je v jeho případě velmi správným aktivátorem. V takovém případě umí nalézt sám struktury své duše a zhmotnit si svého átmana. Ovšem nesmí upadnout do patosu anebo zvolit jen to řešení, které mu jeho právě uniknuvší odvaha dovolí.

Jednat srdcem znamená jednat přímo. Postavit se ke všemu statečně a nemotat klubko lží a alibismu. Podvod je to, co on nesnese. Je to naslouchání nitru, ne srovnávání se s ostatními. Skutečný král vládne svému osudu, nenechá se vláčet osudem jiných. Proces strhující, autentický vedoucí k oproštění se od balastu. Jen tak může Lev pronikat a být v životě člověka.

Z pozorování Lva lze konstatovat, že on nikdy nejí zbytky. Loví ve smečkách, ovšem dospělí samci neloví téměř vůbec, ač k tomu byli od 3 měsíců vedení. Jakmile mají svojí lvici, je to ona, kdo loví. Vydá-li se na lov samec, je to vždy v noci, a čeká na oběť, která si sama k němu dojde.

Pro ty, co s astrologií začínají, Lev je spojen s 5. domem, jeho vládcem je Slunce a snad jenom Neptun umí v tomto znamení povýšit, neb ten odevzdá své ego do zájmu Vyššího Já.  

Exhibicionista typu rockové star ...
Pouťové atrakce a lunaparky velmi zamlouvají se mu ...
Projevit se, je jeho mottem....
   

Typický odsudek Lva:

je pyšný a potřebuje potlesk - je ohrožen inflací ega, mnohdy po lásce touží, ale ne vždy si o ní umí říci...

sobectví - dělá si, co sám chce, nic jiného ani dělat neumí..., často z nedorozumění působí dojmem povýšeného sobce...

dětinskost - v určitém směru jakoby nechtěl vyrůst, zábava často umí jej svést, může za to i nevinnost působící mnohdy naivně snivě...

zbabělec - paradoxně je hledání odvahy velkým jeho tématem, rád jde tam, kde své má jistě a vůdcovskou rolí zajištěnou, plachý lev v tomto směru obětí nedorozumění bývá...

sukničkář - nu, dům 5. je o stycích mimo manželských, ale také může o romantice v manželství svědčit...

zhrzená lvice - nebezpečná šelma, když opuštěna byla...

líný lev - působí ospale vyhřívaje se na slunci, ale pozor, velmi rychle svůj status umí změnit, také k tomuto odsudku přispívá jeho sklon nechávat obstarání potravy na lvicích, ty ale v tomto směru velmi šikovné jsou...  


Žádné komentáře: