20.4.17

Ryby alegorie

























Ryby jsou dva navzájem odvrácené srpky Měsíce. Řecká mytologie s nimi pojí ryby, které zachránily Afrodité a Érota před mořským Typhonem. Před tím, co vynořilo se z hlubiny a působilo jako monstrum. V Egyptě bylo znamení spojeno se dvěma životadárnými cévami Nilu, které rozvodněné lákají k rybolovu. Je to i epocha spojená s nástupem křesťanství.

Rybí mlčí a brouzdají se v moři, oceánu, který je symbolem kolektivního nevědomí. Vůbec egyptský mýtus o stvoření světa mluví o chaotických vodách, v nichž se ztratily Atumovy děti Tenuf a Šu. Po tomto zážitku, kdy Atum aktivoval své vševidoucí oko a  nalezl je, v sobě našli zalíbení a zplodili Nut a Geba. Nut a Geb měli spoustu dětí, hvězd, jenomže Nut v záchvatu šílenství (to se egyptským bohyním stává) všechny děti pozřela. Nazlobený Geb ji zahnal a ona obestřela zemi (Geba) oblohou, přes kterou pozřené hvězdy prosvítají. Právě Nut představuje hranici mezi řádem a chaotickými vodami oceánu. By mezi sebou tito dva bohové neválčili, postavil se mezi ně Šu a potkává se s Tenuf, když voda dopadá na zemi.

Se znamením  Ryb je spojená mytologie počátku vzniku světa a hrozba jeho ukončení potopou. Pouze Nut odděluje od chaosu vše živé. Z hlubokých vod vystupují monstra, pouze ryby mohou Bohy i lidi zachránit. Hranice mezi existenci a neexistenci může být velmi křehká, a právě toto se projevuje ve znamení Ryb.

Mlčí jako Ryba, s Rybou nikdy nevíš, na čem jsi. Často slýchávám tato klišé. Nu, pravdou je, že toto znamení je proměnlivé, ponořené do vnímaní kolektivního nevědomí a také se v něm může rozprostírat až bezbřehá empatie. Oddání se Rybám bez mezí vede k šílenství.

V tomto úseku horoskopu člověk nachází schopnost splynout s vlastními sny. Někdy stěží poznává fikci od reality, fabulaci od pravdy. Jenomže právě snové stavy s tímto znamením spojené vedou k rozšířenému vnímání. Vcítění se do poctu jakéhokoli jiného tvora, organismu, věci... Zde se nachází prostor pro mystiku.

Nebezpečím tohoto znamení je únik ve smyslu útěku. Omezení reality na minimum. Schopnost jakoby umět vygumovat to, co se člověku do života nehodí. Jistě, dá se tomu říkat chaosmagie par excelence, ale mystik by si měl uvědomit, že vše vygumované jinak se zase zapíše a třeba za více nepříjemných okolností. Neb odžít si své, od toho nikoho útěk nespasí.  


Žádné komentáře: