OSOBNÍ GRIMOIR

Grimoiry obvykle zařazují entity do nějakého systému (pantheonu) obsahují jméno, popis entity, případně volací znaky. Můj grimoir je poněkud netradiční a také procházel postupnou transformaci. 
Ony entity, bytosti, lze vnímat různě. Je možné je personifikovat, brát jako božství a uctívat je, zaměřit se na jejich energii, či pojímat je ryze archetypálně a zkoumat jejich vliv na psychiku, jejich odraz v psychice ... . Záleží na každém, jaký přístup zvolí, nedá se jednoznačně říci toto je dobrý přístup a tento špatný. Podstatné je pojetí tento přístup mi vyhovuje a tento nikoli. Lze spatřovat je v odlesku slunce, luny, v pouti hvězd na obloze, ve vlnění vody, šumu větru, plápolání ohně, větvích stromu ..., neb oživují jevy na první pohled neživé. Cokoli o nich napsané může být pouze podobenstvím, neb doslovnost dle mého pohledu jím nesluší. 

Můj vlastní přístup se hodně blíží tomu archetypálnímu, ač personalizaci se zcela nevyhýbá. Ono božství spatřuji v nezachytitelnosti běžného vidění. Jistě, lze si ryzí nespoutanost navázat na nějaký předmět, ovšem přístup adorace sám o sobě mi nikdy neseděl. Jakýkoli rozhovor s "bohem" či "bohyní" je zároveň rozhovorem s vlastní duši, která právě skrze personifikaci používá obrazy vedoucí k pochopení. 

Vnímám jejich nespoutanou energii, jíž je možno manifestovat a prostřednictvím jejich "inteligence" lze zapojit tak člověka do procesu zlepšujícího jeho osobnost. 
Jejich "lidské" vlastnosti až tolik podstatné nejsou, vždyť mnohem lepší je nadhled, umět se podívat na sebe či svět kolem sebe se shora, a poté se vrhnout do hlubiny nepoznaného.
Lze vést debatu o nekonečnu a absolutnu, neb archetypy jsou nadčasové. Lze upřednostnit jednu osobnost před ostatními. Lze je brát jako přátele, jen z jiného světa. Při tom všem by člověk neměl zapomínat, že "oni" mají dosti velký smysl právě pro svět, v němž žijeme, ne že "oni" chtějí ovládnout Náš Svět, ale že Náš Svět (Malkuth) potřebuje je, protože jsou odrazem jeho duše a bez nich by "kus" člověka chybělo. Vedou-li válku o ovládnutí světa, je to především válka člověka samotného se sebou, neb ten zmítán vnitřním konfliktem chce najít odpovědi na neutichající otázky dřímající nevyslovené v jeho nitru. 


Můj pohled není vědeckým pojednáním, jen pár slov z praxe. Nekladu si za cíl vyslovit všeobecně platnou pravdu, nejde o důkazy. Dokonce je možné, že zase po nějaké době můj pohled projde transformaci.
Nedá se ani říci, že bych si kladla za cíl věnovat se jednomu systému, pantheonu, beru si to tak, jak to přijde, některé ani zařadit nelze.
Možná jednou napíšu o starším muži majícím svůj vlastní čajový "obřad", ten nikam nespadá, přesto jeho moudrá slova tu a tam provázejí mé sny. Žádné morbidní kulisy jen jednoduchý domek z dřeva a bambusu postavený u skály, ne bokor či kouzelník vařící v kotli z lidské lebky podivné lektvary. Obyčejný čaj ze směsi bylinek servírovaný v misce na čaj. Kam zařadit jej? Kdyby jeho slova neodrážely se do mého dne, dalo by se říci možná jen něco poeticky nepodstatného. Jenomže on přesvědčil mne, že podstatným "zjevením" pro mně je. Naše krátké poklidné rozvory doprovázené vynikajícím čajem nepatří mezi kousky, které ohromují, přesto ráda se tam někdy ocitám. Laskavost a trpělivost jsou slova, které mi k němu sedí a také moudrost získaná zkušeností. Neptejte se mne jakou, ani zda bytosti snové zkušenost mají, prostě se musíte spokojit s tím, že tato bytost ji má... . Možná jednou přijdu a domek bude prázdný, neb jak sám říká, pouze na něco zde čeká ... . Vždyť i naše první setkání začalo rozloučením ... .  

Možná má slova někomu něco napoví a jiný je bude považovat za blábol. To již je riziko každého, kdo chce, ať vejde:     


http://adjustment-lianare.blogspot.com/search/label/Osobn%C3%AD%20Grimoir