ZA HRANICEMI SVĚTA

Navázat a přitom začít znovu. V "čase" cyklickém není statického konce ani začátku. Obrazy odvíjejí se nezávisle na sobě, překryty jinými ději. Ne stoupání po lineární přímce, nýbrž mnohovrstvá spirála. Ač některé výjevy probíhají v různé době, prostředí, za jiných okolností..., vždy zopakují se, jen jinak. A budou, dokud člověk nekoná naprosto správně, neb hlavní linie jeho příběhu má tendenci oprostit se od všech vedlejších vlivů, aby člověk vykročil tím správným směrem.Něco uzavře se, něco zase rozplyne do ztracena..., jen možnost uchopit vznikající událost jinak, nepřestane na sebe cyklicky navazovat. Neudělá-li člověk nic, odkládá-li to, či snad začne ignorovat, v daný okamžik neuděje se to, co má. Časová smyčka otočí se do imaginálna..., ovšem později pronikne s velikou razancí běžnou realitou a vtáhne jedince do děje. I kdyby nechtěl, vše nepodstatné nechá být, brání-li se, tak tedy dramatické skoky jej navedou.
Protože tam, z hladiny Neznáma, vynořila se jeho vlastní vůle nemilosrdně sledující svůj unikátní směr. Ne krutý osud, zásah vyšší síly, či instance, pouze jeho veliký sen proniká do hrubé hmoty. Kdo bojí se, nemůže již dál, odsouzenec nucený vrávorat světem s neklidem v duši zahánějícím inspiraci přímo v zárodku.


O propojování imaginálního s hmotným


pro ty, co se rádi začetli, jak to vše bylo předtím
Na hranici světa

Menší "report" z cesty se stal sérií:

první část

druhá část

třetí část

čtvrtá část

pátá část



Žádné komentáře: